Podíl nemocí srdce a cév na celkové úmrtnosti obyvatelstva je více než 50 % a nacházejí se daleko před zhoubnými nádory. Nebezpečný je významný posun těchto onemocnění z věku seniorského do stále mladších věkových skupin, což znamená, že dnes je nutné počítat s možností výskytu např. akutního infarktu myokardu nebo mozkové cévní příhody i u mladých pacientů.

Ateroskleróza je chronické onemocnění, při němž se do vnitřní části cévní stěny ukládají látky, které se u zdravého člověka v cévách nevyskytují. Jedná se především o tukové částice, cholesterol a vápník. Vznikají tzv. ateromy (aterogenní pláty), které zužují průchodnost cév a omezují průtok krve, snižují pružnost a zvyšují křehkost cévní stěny. Dochází tak k vytváření podmínek pro vznik krevní sraženiny na povrchu plátu. Časem dochází k úplnému uzavření cévy plátem nebo krevní sraženinou, popř. k jejímu prasknutí. Ateroskleróza je pomalý proces, jehož počátky můžeme nalézt již v dětství. Někdy zaznamenáme její urychlený rozvoj mezi 30 – 40 lety, u některých lidí nejsou patrné známky aterosklerózy ani v seniorském věku.

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice) je odumření části srdečního svalu, které je způsobeno nedostatečným krevním zásobením kyslíkem. Příčinou nedokrvení je neprůchodnost tepny nebo její prasknutí. Infarkt myokardu vzniká usazováním cholesterolu, cukrů, vápníku a jiných tuků na stěně cévy, kde se vytváří cholesterolový plát. Ten časem praská a poškozuje cévu. Do prasklin se dostává krev, která se srazí a vytvoří krevní sraženinu, která cévu ucpe. Část svalu není prokrvována a odumírá. Nejvíce jsou tímto onemocněním ohroženi muži nad 50 let a ženy nad 60 let

Mozková mrtvice je porucha v prokrvení mozkové tkáně. Většinou se jedná o ischemickou (ischemie=místní nedokrvenost tkáně) formu, kdy je přerušen nebo omezen přísun krve, tedy kyslíku a živin, k buňkám. Ve zbylých případech se jedná o formu krvácivou nebo smíšenou. Klinické projevy mozkové mrtvice mohou být rozličné, stejně tak i spektrum příčin.