Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!) 
Ideální hodnota pH krve je 7,4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45. To znamená, že v krvi musí být neustále lehký přebytek zásaditých látek – především jsou to minerály. Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.
Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna? 
Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je postupná ztráta kyselinami doslova „proleptaného“ zdraví. Tělo má sice opravdu úžasné detoxikační možnosti, ale nemohou být přetěžované neustále každý den – pak prostě musí tělo obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu – v rozmezí oněch hodnot pH KRVE 7,35 – 7,45.
Prosím nezaměňovat za pH moči, které naopak během dne kolísá ve velikém rozpětí – přesně podle toho, jak s tělem zacházíme.
 Čím vším tělo překyselujeme:
Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad – citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.
Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol. 
Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.
Cukr (nečastěji sacharóza) je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat – protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH. Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.
To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je lněné semínko Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko…

Zpět k překyselování:

Druhým nejdůležitějším zdrojem překyselování je jakékoliv duševní napětí. To vede k závažné nerovnováze v řízení našeho těla – dochází k potlačení aktivity regenerujícího parasympatického nervového systému a k převaze adrenalinového (sympatikotonního) systému = který mimo jiné spouští v těle nadměrnou tvorbu různých kyselých látek, které potřebuje pro domnělý boj nebo útěk.
V průběhu duševní zátěže navíc většina z nás nevědomě potlačuje své dýchání (proto se říká „strachy ani nedýchal“).
Třetí hlavní zdroj našeho chronického překyselování je nedostatečné dýchání. Až příliš často dýcháme nepravidelně, málo a povrchně. Kromě chybějícího kyslíku, který by jinak dokázal spoustu kyselých látek doslova spálit, je druhým důsledkem hromadění kysličníku uhličitého v krvi, který vytváří asi nejběžnější kyselinu naší krve = kyselinu uhličitou.Pomalé hluboké dýchání dokáže v těle i jiné malé zázraky a tak doufám, že jeho nácvik bude součástí povinné školní výuky – ale nejspíše až v nějaké příští civilizaci, která jednou nahradí tu, která zde nezadržitelně vymírá nedostatkem vlastního potomstva.

Jak si zkontrolovat stav vlastního překyselení ?
Kupte si pH papírky na kontrolu moči. Kromě těch kombinovaných, co sledují kde co, jsou k dostání i jednoúčelové jen na měření samotné pH. První ranní moč se ještě toleruje v hodnotách pod pH 7, ale přes den musí mít Vaše moč MINIMÁLNĚ pH 7 – ale raději ještě o pár desetin vyšší. Pokud máte v průběhu dne pH moči pod 7, můžete si být jisti, že už teď je Vaše zdraví nějak poškozeno a bude to s Vámi stále horší –  pokud se nezařídíte.

Zrádnost jednoduchých řešení.
Takovým rychlým a jednoduchým řešením je staronové doporučování užívání jedlé sody a dnes i podávání složitějších zásadotvorných směsí různých chemikálií. Tyto minerální zásadotvorné směsi bohužel v některých případech obsahují vápník.

Jednorázově snížit pH krve jen proto, že právě upozornila kontrola moči, že v cévách Vám asi koluje něco, co se poněkud podobá elektrolytu v autobaterii, to je sice lákavé, ale není to nic o trvalé změně dosavadního překyselujícího a sebezničujícího životního stylu.
Pokud budete jíst to, co dosud a pouze přetrvávající přebytek kyselin jen odstraníte zvýšeným přívodem neutralizačních chemikálií obsahujících vápník, tak se Vám takto vzniklé sloučeniny vápníku časem někde nepříjemně připomenou. To proto, že soli kyselin a vápníku jsou dost špatně rozpustné a mají tendenci se z roztoku zase někde vysrážet. Tenhle úkaz nás sice může naplňovat nadšením při návštěvě krasových jeskyní, ale rozhodně není dobré tvořit si v těle „krápníky“ v podobě ledvinových kamenů, kalcifikací cév nebo jako výrůstků na páteři, patách a kolem všech možných kloubů.

Tato námitka se netýká jedlé sody, ta žádný vápník neobsahuje, zato obsahuje sodík, prvek, kterého máme ve stravě i tak nadbytek v podobě kuchyňské soli.
Jak nás zvýšená kyselost poškozuje a pomalu zabíjí.
Prostě tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici = především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje „záplatou“ z cholesterolu.
Odkyselení organismu by mělo být vždy základním krokem při řešení jakýchkoliv zdravotních problémů. Teprve při dosažení rovnováhy mezi kyselými a zásaditými složkami krve (i všech ostatních tělních tekutin) může tělo mnohem efektivněji využít jakékoliv další kroky na cestě k uzdravení – ať už nám jde o použití detoxikačních produktů nebo přírodních látek s regeneračním účinkem.

Naštěstí si od překyselení – této zřejmě nejčastější a nejzhoubnější odchylky od zdraví – může si každý pomoci sám. Protože to za nás stejně nikdo nemůže udělat. Takže nejrozumnější řešení je, zahájit svoji novou životní etapu a nejlépe hned teď – tím, že ještě s pohledem na tyto řádky začnete pomalu zhluboka dýchat a už nikdy nepřestanete.